„Omleté“ příklady
Bakteriální bičík
Porovnejte obr. 1 s následujícím textem
z knihy „Hovory o evoluci“ 
od Georgeho
de Pauli:
„Paradoxně právě bičík názorně ukazuje, že
myšlenka neredukovatelné komplexity je problematická už od samotných svých
základů. Bičík se skutečně skládá z množství proteinů a skutečně funguje
díky jejich vzájemné spolupráci: Nicméně v praxi je značně problematické
určit, jaký minimální počet těchto proteinů je nezbytný k tomu, aby bičík
ještě fungoval. Bičíky u bakterií jsou totiž všechno možné, jen ne uniformní.
U některých druhů bakterií se bičík skládá ze 40 proteinů, u jiných z 33,
atd. Tím pádem však dost dobře nelze
tvrdit, že pro funkčnost bičíku je nutná přítomnost veškerých „stavebních
dílů“, které bychom teoreticky mohli napočítat u bakterie s bičíkem
nejkomplexnějším – a Beheho argument je tím vyvrácen,
neboť bičík zkrátka prokazatelně redukovatelný je.“
„Část bičíkových proteinů se klidně mohla dát dohromady už v dávné minulosti, kdy ještě společně vytvářela molekulární aparát s úplně jinou funkcí.
Ve zcela obecné rovině je zapotřebí si uvědomit,
že řada složitých („neredukovatelně komplexních“) systémů ve skutečnosti vůbec
nemusela vznikat jen postupným spojováním původně nezávislých „stavebních
dílů“. Kromě exaptací lze totiž uvažovat i možnost
redukce systémů ještě složitějších, avšak současně poněkud „volnějších“
a další varianty.“
[Z wikipedie: Vlastnosti se někdy
mohou stát adaptivními až poté, co vznikly – tento jev se označuje jako preadaptace (a jí vzniklé znaky exaptace)
a obvykle se jedná o vlastnosti, které měly původně jiný účel a vznikly v
jiném selekčním kontextu.]
Vlastní bičík by svého pohonného mechanismu byl
k ničemu. O něm ani zmínka. Přitom oním neredukovatelným systémem je celý
zobrazený systém.
Drsnokřídlec březový
Ve stejné knížce, v kapitole „I evoluční
teorie má svá bílá místa“ se nachází: „Funkčnost přirozeného výběru se pokusil
doložit například slavný H. B. D.Kettlevell, který se
zabýval studiem drsnokřídleců březových… Oč šlo?
Mnozí původně kropenatí jedinci … postupně ztmavli, což jim následně poskytlo
větší ochranu před predátory, neboť stromy, na
kterých tyto můry hledají útočiště, ztmavly v důsledku průmyslového
znečištění také. Původní Kettlevellovy pokusy se sice
později staly terčem kritiky a debatuje se o nich dodnes, nicméně stejně
tak byly analyzovány řadou jiných odborníků, kteří dospěli k prakticky
totožným výsledkům. Dále byla potvrzena i hypotéza, podle které by se můry měly
„začít vracet“ k původní skvrnitosti v okamžiku, kdy se znečištění
zbavíme a barva kůry stromů bude opět normální. Od Kettvellových
dob pochopitelně podobných pokusů proběhla celá řada.“
To odpovídá nadpisu kapitoly, ale následuje:
„Evoluční teorie také krásně koresponduje se zeměpisným …rozlišením organismů,
vůbec už nemluvě o fosilním záznamu. Elegantně vysvětluje, proč
u blanokřídlých naleznete samičí dělnice a nikoliv i dělníky – samce…“
Zmínka o fosíliích je vsunuta opravdu „elegantně“. Navíc: Co se stane, jestliže
dané organismy přesuneme do jiné zeměpisné polohy, vhodnější pro výskyt většího
počtu samců? Také: Že by se v určitém místě (které autor nijak neurčuje)
vyskytovaly jenom samičky?
Zkamenělé kladívko
„Je důležité zdůraznit, že i někteří kreacionisté (Baugh, 1997, Mackay, 1985) uznávají, že hornina obklopující kladívko nebyla pevnou součástí okolních vrstev. Žádné fotografie ani jiné spolehlivé dokumenty o původu nálezu tohoto artefaktu neexistují. Nicméně se zdá, že absence ostrých hran na hroudě obklopující kladívko dává zapravdu tvrzením, že se nejednalo o část okolních vrstev.“
„Podle konvenční
geologie se jedná o vrstvy staré 110-115 milionů let (spodní křída, pozdní Aptian).“
„Mackay (1985) a Lang
(1983) tvrdili, že kladívko bylo zkoumáno v proslulých laboratořích Batelle Laboratories in Columbus v Ohiu, kde bylo zjištěno, že složení hlavy
kladiva je asi z 96,6% železo, 2,6% chlor a 0,74% síra (hmotnostně). Baugh tvrdí, že podobné složení není dosažitelné moderní
technologií za současných atmosférických podmínek (Helfinstin
a Roth, 1994). Nicméně toto tvrzení je těžké zdůvodnit. I kdyby složení
bylo skutečně unikátní, ukazovalo by to možná na ztracenou nebo opuštěnou technologii. Nic proti hlavnímu proudu
geologie.“
„Jiný slabý pokus o rozbití
"evolucionistického" skepticismu co se týče tohoto kladívka, byl
komentován Mackayem. Píše: "Pokud byl předmět
pohozen za současných atmosférických podmínek a čekal na to, až bude pohřben,
nevydržel by ani pět let po té co by byl pohřben." Nicméně kladívko
nemuselo ležet hodně dlouho a čekat na to, aby bylo pohřbeno. Mohlo spadnout
někam, kde probíhaly sedimentační procesy a mohlo být pohřbeno docela rychle.
Když už by bylo pohřbeno, tak by bylo chráněno proti rozpadu.“
„Mohlo být upuštěno nějakým dělníkem před několika stovkami let a pohřbeno v rozpuštěných sedimentech, které pak po ztvrdnutí vytvořily kolem kladívka pevnou schránku.“
„Hlava kladiva se podle specialistů skládá z
96,6% železa, 2,6% chloru, 0,74% síry a 0,06% ostatních příměsí. Takový
výsledek způsobil malou senzaci, protože každý metalurg ví, že při všech
známých procesech výroby hodnotné oceli musí nutně dojít ke znečištění křemíkem
nebo uhlíkem. Kov uvedeného složení tedy vlastně pomocí moderních
metalurgických metod vůbec nejde vyrobit! Přírodní původ kovu můžeme také zcela
vyloučit. Meteorické železo totiž obsahuje nikl, kobalt, hliník, síru, fosfor,
chrom a uhlík. Od složení kladiva se tedy podstatně liší. Přírodní železné rudy
jsou vždy znečištěny mnoha prvky, hlavně uhlíkem, po kterém není v nálezu ani
stopa.“
Poznamenávám, že ocel od začátků její výroby musí obsahovat až 1,9% uhlíku a nesmí obsahovat síru.
Hans Joachim
Zillmer: Fosilní kladivo, výňatek z knihy
„Darwinův omyl“:
„Topůrko je krystalizované a zkamenělé, velmi tvrdé a má neporušenou strukturu. Podařilo se zjistit, že vnitřek je porézní a zuhelnatělý. Kombinaci zuhelnatění a zkamenění si nelze vědecky vysvětlit. Není mi známo, že by na světě existoval podobný nález. V tomto případě musely proběhnout současně nebo těsně po sobě dva zcela rozdílné procesy. Aby došlo ke krystalizaci a zkamenění, musí být předmět nutně uložen v tekoucí vodě, zatímco vznik porézního uhlu je naopak podmíněn hořením.“
„…rád bych přece jen ještě detailněji popsal
vlastnosti hlavy kladiva, aby byla záhada úplná. Podrobná šetření provedly
nezávisle na sobě různé instituce. John Mackay,
ředitel australské Nadace nauky o stvoření, podrobil kladivo důkladným
analýzám během svého pobytu v USA. Na výzkumu se podíleli rovněž různí
australští metalurgové, jakož i uznávaný metalurgický ústav Batelle
Memorial Laboratory
v ohijském Columbusu. Vyspělé elektronové
mikroskopy při tom posloužily k rozboru struktury a složení oceli, z níž byla
vyrobena hlava kladiva.“
„Výsledek výzkumů byl nejasný a záhadný zároveň,
neboť vyšlo najevo, že chemické složení hlavy kladiva je takovéto: 96,6 %
železa, 2,6 % chlóru a 0,74 % síry. Neuvěřitelné – materiál sestává téměř
výlučně z čistého železa! Nedaly se prokázat žádné další příměsi ani
nečistoty.“
„K nedestruktivním zkušebním metodám jakosti
oceli patří rentgenový, magnetický a ultrazvukový test. Z rentgenových
snímků se zjistilo, že v oceli hlavy kladiva nejsou žádné vměstky ani
nepravidelnosti. Byla tedy nějakým způsobem zušlechtěna a vytvrzena. Chemicky
čistá ocel, která není dále zpracovávána, je vlastně poměrně měkká. Zdá se ale,
že v tomto případě jde podle prokázané rovnoměrné struktury o tvrdou ocel,
vyrobenou pomocí vysoce vyspělé technologie.“
Nezvyklý je v hlavě kladiva rovněž vysoký podíl
chloru, neboť tato látka nemá ve zmíněných souvislostech moderní metalurgie
vlastně žádný význam a ani se v současné době nepoužívá. Vysoce jakostní ocel v
tomto složení nelze vůbec vyrobit našimi moderními zpracujícími postupy.“
Každý si může vybrat, co považuje za
nejvěrohodnější.
Kameny z Ica
Autoři rytin
Podle [1]: „Za vznikem
prehistorických památek stál onen vesničan, farmář Basilo
Uschuya. Přiznal se, že kameny sám vyráběl pomocí
několika jednoduchých nástrojů.“
Avšak podle [2]: „…nález desítek tisíc kamenů poblíž města Ica v Peru. Voda rozbouřené řeky Rio Ica se roku 1961 řítí údolím jako nezadržitelná smršť. Hrozný živel, dosahující nejvyšší hladiny za posledních sto let, s sebou strhává množství písku. Proto následně dochází k sesuvům půdy, které odkrývají jedno z největších archeologických mystérií. Pod bahnem se objevují desítky podivných kamenů, na nichž jsou zobrazeny mapy neznámých krajů, složité lékařské zákroky, výjevy ze života neznámé lidské kultury a dinosauři společně s lidmi!“
„Vytvořila je snad kdysi stejná kultura, která nám na peruánské planině Nazca zanechala i tajemné geoglyfy viditelné pouze z oblohy? Některé z těchto geoglyfů se totiž nápadně podobají rytinám z peruánských a kolumbijských kamenů.“
[3] uvádí: „Objekty byly podrobeny vědeckým zkoumáním a rozhodně se nejedná o padělky a svědčí a starověké civilizaci, která byla velmi vyspělá. Na kamenech jsou vyobrazovány např. lékařské operace.“
„Dinosauři
jsou zde v převážné většině vyobrazeny s lidmi – většinou je žerou nebo proti
nim zápasí nebo na nich lidé sedí. Dinosauři i lidé jsou zde vyobrazeni velmi
detailně, velikostní poměry mezi člověkem a dinosaurem jsou takové, jaké
se pak podle fosilních nálezů zjistilo. Provést falzifikáty 16.000 kusu by bylo
velmi obtížné nehledě na to, že některé věci ohledně dinosaurů byly zjištěny, 
když
už byly tyto kameniny sestaveny do sbírky a zaevidovány do muzejní sbírky
Dr. Cabrerou. Nikdo tedy nemohl udělat falsifikát
něčeho, co ještě nebylo jako fosilní nález objeveno.“
Další článek, [4], píše: „V Ica byl Cabrera oceněn čestným titulem Milovaný syn města a byl vyznamenán zlatou medailí. Mnozí se však domnívali, že to byl blázen, jiní, že byl falsifikátorem. Tito lidé označili kameny z Ica za současný podvrh, který si nezasluhuje vážnější pozornost. Tento verdikt byl založen mimo jiné na tom, že sami peruánští kopáči, kteří měli kameny vykopat, přiznali, že na kameny obrázky sami vyryli.“
„Avšak podle názoru ruského historika Andreje Žukova, jsou argumenty Cabrerových kritiků, kteří vyzývají k diskreditaci jeho dohadů, a kteří prohlašují jím shromážděnou sbírku rytinami pokrytých kamenů za padělky, neúnosné.
Za
prvé, nelegální prodej cenností v Peru je nelegální. Proto lidé,
kteří vozili Cabrerovi kameny museli tvrdit, 
že vše
udělali sami, aby se tak vyhnuli trestní odpovědnosti.
Za druhé, padělky se od originálů liší technikou rytí.
Za třetí, expertíza několika desítek kamenů, včetně těch, na kterých byly rytiny, provedená na Cabrerovu žádost společností Mauricio Hochschild Mining Company potvrdila jejich stáří. K analogickým výsledkům přišly i expertízy Bonnské university, Limské university a laboratoře Limské inženýrské školy.“
Podívejme se ještě do [5]: „Dnes odborníci dokáží rozeznat originály od falzifikátů – originály mají oxidovanou patinu na leptu, která prokazuje jejich stáří, tato patina se objeví pouze velkým věkem. Doktor Cabrera předložil nálezy těchto kamenů vědcům a odborníkům z NASA aby zajistili podrobný průzkum, verifikaci a legalizaci. Všechny tyto originální kameny byly označeny jako nejméně jeden tisíc let staré, podle míry zoxidování povrchu dokonce vychází pro pravé exponáty stáří větší než 10 000 let.“
„Podle odpůrců evoluce rytina naopak dokazuje, že dnešní teorie o evoluci jsou lživé, neboť Indiáni tyto ryby znali a tak ryby nemohly vyhynout před milióny let. Obrázky „dinosaurů“ mají zase dokazovat, že Indiáni žili ve stejné době jako dinosauři, takže buď jsou lidé na zemi mnohem déle, nebo dinosauři vyhynuli teprve nedávno a v každém případě evoluce lže.“
[6] je video, na němž je vidět sbírka lépe než na poslední fotce.
Literatura
[2] http://www.zivotnacestach.cz/kameny-z-icy/
[3] http://www.y-port.cz/cz/stale-clanky/ica-peru.html
[4] http://www.zahadyazajimavosti.cz/index.php/historie/300-kameny-z-icy-dopisy-z-predpotopnich-casu
[5] http://cryptozoologie.xf.cz/2_opice/xx_ica.htm
[6] http://zemejas.cz/lide-dinosauri
Poznámky
VD
O tomto tématu existuje spousta článků. Vybral
jsem jen některé – podle pořadí na webu.
Svého času jsem četl výklad, že rytiny vyryl
jeden indián se svou rodinou pomocí šlapací zubní vrtačky. Potom takto
zpracované kameny naházeli do řeky, aby to vypadalo, že je při bouři a sesuvu
půdy vyplavila.
Docela
„klidně“ se toto může tvrdit i o farmáři jménem Basilo
Uschuya. Nebo že je dal do jeskyně, o níž údajně
tvrdil, že je nalezištěm. Čtyřicet tisíc kusů?? Kolik zubních vrtaček a příslušných
zubních vrtáků si indián nebo farmář pořídil?? Některé kameny jsou velmi těžké:
jak je obráběl a jak je přemisťoval? I se svou řekněme dvacetičlennou rodinou?
Zikkuraty, přejmenované na „Pyramidy“
Altun-Ha
Pyramid (vlevo)
Altun Ha je jméno dané ruinámstarověkého mayského města v Belize (Střední Amerika)
Tazumal (vpravo)
Tazumal je předkolumbovské mayské naleziště v Chalchuapa, El Salvador.
The Great Pyramid of Cholula (vlevo)
Velká
pyramida Cholulská, známá také jako Tlachihualtepetl je obrovský komplex umístěny v Cholula, Puebla,
Mexico.
https://en.wikipedia.org/wiki/El_Castillo,_Chichen_Itza (vpravo)
El Castillo , také Kukulkanova svatyně, je stupňovitá pyramida, která dominuje archeologickému nálezu Centru Itzá v mexickém státu Yucatán..
Tenerife
Island, Kanárské ostrovy (vlevo)
Všechny výše uvedené stavby se nazývají „pyramidy.“ To však porovnejme se zikkuraty:
Zikkuraty byly masivní stavby, postavené ve starověkém Mezopotamském údolí, … mající tvar stupňovitých pyramid.
