Temná hmota neexistuje

Václav Dostál

 

Běžné složení vesmíru

Vesmír se podle současných představ skládá převážně z neviditelných = nepo-zorovatelných složek. Jen asi 4 % je běžná hmota, zatímco 75% obsahu vesmíru je temná energie – zodpovědná za rozpínání vesmíru, 21% vesmíru pak tvoří temná hmota.

O temné energii se píše velmi málo, nezkoumá se tak jako temná hmota. Obě entity se považují za záhadné, což ovšem nebrání ve „výzkumu“ temné hmoty.

I když je temná hmota „z definice“ neviditelná = přímo nepozorovatelná, spou-sta badatelů se jí zabývá a píše dokonce o její přímé detekci.

Temná hmota se podle téhož názoru pro-jevuje pouze gravitačními účinky. K jejímu „odhalování“ však mají sloužit různé fyzikální přístroje a metody, které s gravitací nesouvisí nebo souvisí jen vzdáleně.

Dlouholeté marné pokusy o její detekci vedou k otázce, zda existuje.

 

Víra v existenci temné hmoty u obhájců standardního přístupu je silná

1. 4. 2020 byl na webu Creation evolution headlines uveřejněn článek D. Coppenge-ho „Vzdají to vůbec kdy lovci temné hmoty?“, v němž autor uvádí několik sekulárních článků, které existenci temné hmoty vyvracejí. V závěru komentuje: „Temná hmota je jako svého času flogistron.  Před stoletími věřící ve flogistron byli přesvědčeni až do své smrti, že musí existovat.“ A navíc: „Vědci vlastně myslí, že 96% vesmíru se skládá ze záhadné entity, kterou nemohou najít nebo popsat. HAHAHA!

Článek „Problémy s hypotézou temné hmoty a temné energie a alternativní pojetí“ (https://arxiv.org/abs/1808.09823), který je výborným přehledem dosavadního vývoje v úvahách o těchto entitách, (mj.) ve větě „Že existuje nějaká temná hmota, buď baryonická nebo nebaryonická, je jasné, ale kolik jí je a jaká je její podstata?“ sice utvrzuje o její existenci, ale současně konstatuje neznalost její základní podstaty. Dále je zde provokativní věta: „Nicméně mnoho badatelů se horlivě pokouší najít řešení, která dělají data a model slučitelnými, domnívaje se a priori, že model "musí" být správný.“

Novější arxivový článek https://arxiv.org/pdf/2003.13696.pdf –„Kosmologická temná hmota: přehled“ – uvádí pět modelů temné hmoty: horká temná hmota (HDM), studená temná hmota (CDM), teplá temná hmota (WDM), samo-interagující temná hmota (SIDM) a chmýřovitá temná hmota (FDM). Ve Shrnutí a závěrech autor píše: „Ukázali jsme, jak HDM bylo původně velmi populární, ale selhala s nepřekonatelnými potížemi, než aby byla považována za 100procentní temnou hmotu. CDM byla ukázána jako mnohem slibnější, včetně schopnosti odpovídat rozložení pozorovaných galaxií a v principu téměř tak dobrá jako WDM. Rozebrali jsme, jak SIDM a FDM generují jádra, i když odlišnými způsoby. Jsou tedy potenciálně mnohem budivější, než je pozorováno ve vesmíru …. Uzavíráme, že většina těchto modelů stále má budoucnost. Právě ne jasnou budoucnost. Protože je to temná hmota.“

 

O nějakém rozboru se ovšem nedá mluvit, jde pouze o přehled historických modelů. Autor přitom text doprovází čtyřmi obrázky, které mají modelovat modely temné hmoty. Jako příklad uvádím jeho obr. 4. jako obr. 2. Ve skutečnosti jde o gejzír a ne o model modelu CDM.

 

 

Příčina zavedení temné hmoty

 

Galaxie se neotáčí jako pevný disk, ačkoli tvar disku má. To znázorňuje graf závislosti oběžné rychlosti na vzdálenosti (poloměru) – viz obr. 3. Jednotlivé hvězdy by měly rotovat podle křivky A, ale ve skutečnosti rotují podle křivky B. Křivka A je vypočtena na základě domněnky, že „hmota“ (těleso, hvězda) gravitačně přitahuje jinou „hmotu“ nebo moderněji řečeno gravitačně zakřivuje prostor, který naopak nutí jinou „hmotu“ být ve větší „prohlubni“ toho prostoru

Jestliže „hmota“ opravdu gravitačně přita-huje, potom pro pozorovanou rotaci galaxií nějaká hmota chybí. Pro existenci („tvorbu“ ) galaxií je tak zapotřebí více hmoty, která by jevila větší gravitaci = přitažlivost (ovšem údajnou). Tato chybějící hmota byla nazvána „temnou“ proto, že ji nemůžeme vidět a to ani ve viditelné oblasti záření, ale ani v žádné jiné (IČ, UF, aj.).

Všimněme si, že se hovoří o hmotě, ve skutečnosti ovšem jde o tělesa složená z látky (pevné, kapalné, plynné nebo plazmatické). Jen v málo přípa-dech se přisoudí vlastnost při-tažlivosti částicím látky a nikdy se neuvažuje o druhé formě hmoty – o poli. Je to dáno ohledem na an-gličtinu, v níž se odborné články publikují a z nichž se termín „matter“ překládá jako „hmota v obecném smyslu“ a nikoli jako „hmota ve formě látky“, což ovšem toto slovíčko znamená.

 

 

 

Co gravitace není

 

Proti myšlence, že by tělesa měla jakousi schopnost přitažlivosti – přes prázdnotu – se Newton výslovně ohradil. Přisuzování tělesům nějaké vnitřní schopnosti přitažlivosti se Newtonovi jevilo jako zcela nepatřičné. Takovou představu pokládal za absurdní.

Dnes víme, že tělesa se skládají z atomů. Největší prostor však podle běžných představ v atomu zaujímá vakuum = „prázd-nota“. Představa,  jak vakuum jedno-ho atomu přitahuje vakuum jiného ato-mu je opravdu ab-surdní. Ještě ab-surdnější se jeví schopnost jednoho vakua být přitahováno jiným vakuem.

A. Einstein opustil statiku a místo síly mluvil o zakřivování prostoru: Těleso kolem sebe zakřivuje prostor, který potom zakřivuje např. světlo, letící kolem tělesa. Jenže jde auto-maticky o zakřivování dovnitř, ke středu tělesa, ne od jeho středu ven. Mohlo by se říct, že těleso přitahuje prostor do svého středu.

Zatímco běžná představa, že jedno těleso přitahuje jiné těleso, vkládá přitažlivost reálným objektům, tj. tělesům, představa zakřivování prostoru přisuzuje přitažlivost geometrickému tj. myšlenému prostoru: Reálný objekt údajně působí na myšlený objekt. To platí i obráceně: zakřivený myšlený prostor prý reálně ohýbá světelný paprsek, odchyluje fotony. Absurdita!

V dobách raného geocentrismu se podle pozorování usuzovalo, že těžké látky (např. kameny) tíhnou k zemi, kdežto lehké páry stoupají vzhůru – levitují. Jestliže si uvědomíme, že „gravitace“ ve svém původním znamená „tíhnutí“, máme hned jasno, kde se vzala představa, že Země (a obecně jakékoliv těleso) k sobě něco přitahuje.

Gravitace nepůsobí „na dálku“, napříč prázdným prostorem. Mezi kosmickými tělesy není prázdný prostor! Hlavně je zde (kvantové) vakuum, které žádnou prázdnotou není! Dnes víme, že kvantové vakuum naopak obsahuje obrovskou energii a tedy podle proslulého Einsteinova vztahu velikou hmotnost!

Gravitace se nešíří ani myšleným = geometrickým prostorem, ani neexistující prázdnotou mezi kosmickými tělesy. Na to ukázal už Newton: jak by se mohla nějaká vnitřní schopnost tělesa (přitažlivost) šířit prázdnotou, která je vně tělesa?? Prázdnota přece neobsahuje vůbec nic! „Naštěstí“ žádná prázdnota reálně neexistuje!

Moderní představa existence gravitonů – částic gravitace – také selhává: Tělesa by emi-tovala gravitony, podobně jako emituje fotony. Tyto gravitony by narážely na jiná tělesa a místo toho, aby podobně jako fotony vytvářely na ta tělesa tlak (tlak záření, tlak světla) tak by je „sály“??

 

 

Gravitace jako tlak „vakua“

 

Cituji z textu Gravitace pochází z proměnné hustoty energie kvantového vakua (od Caligiuriho a Sorliho):  „…gravitace pochází ze zmenšené hustoty energie kvantového vakua, viděného jako kondenzát, způsobené přítomností hmotného objektu nebo částice. Z ontologického a dynamického hlediska gravitace může být vyjádřena jako působení „tlaku“ kvantového vakua následkem gradientů hustoty energie vytvářených hmotnými tělesy ve 3D fyzikálním prostoru.“

Citát potvrzuje náš předpoklad, že „gravitace“ je obdobou Casimirova jevu, odehrávajícího se v obrovských měřít-cích. Za tímto citátem následuje další tvrzení: „Každá hmota ve vesmíru je tedy v dynamickém energetickém vztahu s kvantovým vakuem, modifikujíc husto-tu energie vakua následkem klidové hmotnosti plus kinetické energie. Tato modifikovaná hustota energie kvan-tového vakua je příčinou „relativní“ rychlosti hmotné změny, včetně míry hodin a  platná pro všechny pozoro-vatele.“

Jestliže Casimirova síla působí také mezi koulí a deskou (obr. 5.), proč by se neměla vyskytovat mezi dvěma kou-lemi?

Druhý citát potvrzuje naši základní myšlenku, že základní entita, jež je „skrytá“ a zvaná velmi nevhodně „vakuum“, může být modifikována na pozorovatelné formy energie/hmoty, mj. na uzavřené koncentrace energie neboli částice a tělesa. Že různé „viditelné“ formy téže entity ovlivňují tu základní, „neviditelnou“, není nic divného. Naopak by bylo velmi zvláštní a nevysvětlitelné, kdyby nemohlo docházet k různým přeměnám energie. Modifikace vakua mezi tělesy můžeme vyjádřit jako snížení hustoty energie vakua. Nesnížená hustota energie potom tlačí modifikátory = tělesa (v původním případě Casimirovy desky) zvenčí k sobě.

 

 

Závěry z předchozího

 

                     Gravitace není vzájemné přitahování těles ani reálná deformace abstraktního prostoro-času.

                     Tělesa („hmota“) – už ani podle I. Newtona – nemají nějakou vrozenou schopnost při-tahovat – přes prázdnotu – jiná tělesa (nebo jimi být přitahována).

                     Hmotná tělesa nemohou reálně zakřivovat geometrický = myšlený prostor zvaný prostoročas a abstraktní prostor nemůže reálně (fyzikálně) nutit tělesa, aby „padala“ do jeho „prohlubní.“

                     Vlastností hmoty není schopnost přitahovat jinou „hmotu“ ani nehmotný prostoročas. Neexistující přitažlivost nedrží galaxie pohromadě ani v nich nechybí.

                     Nejen, že tato nechybějící hmota, zvaná temná hmota, není vidět, ona vůbec ne-existuje. Její existence byla vyvozena z mylného předpokladu její vnitřní schopnosti něco přitahovat.

                     To, že gravitační Newtonův zákon a Einsteinova „gravitační“ teorie mohou velmi dobře matematicky popsat daný jev a dokonce předpovídat budoucí stav není totéž jako by vysvětlovaly jeho fyzikální podstatu.

 

 

 

Jiné argumenty proti temné hmotě

 

Prof. Křížek v abstraktu článku „Kritika standardního kosmologického modelu“ píše: „Temná hmota a částečně temná energie může vyplývat [jen] z přehnaných extrapolací, protože realita je ztotožňována se svým matematickým modelem.

Ze všech argumentů v jeho přednášce „10 argumentů proti proklamovanému množství temné hmoty“ bych uvedl:

 

1.            Zwickyho předpověď této záhadné entity z r. 1933: Opíral se … o velice nepřesná data a učinil velké množství zjednodušujících předpokladů. Např. při určování vzdálenosti kupy se spletl o řád, při určování hmotnosti galaxií z jejich svítivosti se spletl o dva řády, galaxie nahradil hmotnými body, uvažoval jen klasickou Newtonovu mechaniku v eukleidovském prostoru apod.

2.            Nekorektní kosmologické extrapolace. Alexander Friedmann použil škálové neinva-riantnosti  Einsteinovy rovnice OTR na celý vesmír. Tím se ale dopustil sporné extra-polace, protože Einsteinovy rovnice se „prověřují“ na škálách sluneční soustavy, zatímco vesmír je alespoň o 15 řádů větší objekt.

3.            Rotační křivky spirálních galaxií. Rotační křivky galaxií jsou ploché a neklesají „keplerovsky“ jak by měly. Pro vysvětlení tohoto paradoxu je třeba si uvědomit, že spirální galaxie nemají pole centrální síly. Např. hmotnost centrální černé díry naší Galaxie je téměř jedno promile její celkové hmotnosti. Ve Sluneční soustavě je naopak 99,85% hmotnosti soustředěno ve Slunci. Planety se gravitačně málo ovlivňují a jejich pohyb je určován především centrální silou Slunce. Naproti tomu dráhy hvězd v galak-tickém disku jsou podstatně ovlivňovány zejména sousedními hvězdami, protože centrální výduť obsahuje jen cca 10% všech hvězd Galaxie.

4.            Milenium simulation. Podle této simulace se galaxie nemohly zformovat ve Velkém třesku bez přítomnosti temné hmoty. Simulace se ale opět opírá o Newtonovu mechaniku s nejasnou definicí počátečních  a okrajových podmínek.

5.            Vysoká symetrie spirálních galaxií. Pokud by spirální galaxie obsahovaly 5-10krát více nebaryonové hmoty než baryonové, jen stěží by mohly vykazovat tak vysokou symetrii.

 

To všechno znamená, že temná hmota neexistuje – protože existovat nemůže.

 

 

Proč nezměnit kurs?

 

Vracím se k prvnímu citovanému článku. David F. Coppedge v  odstavci takto nadepsaném cituje:

 

Tvorba galaxií simulovaná bez temné hmoty (University of Bonn, via Phys.org).

Vědci pak použili software k simulaci tvorby hvězd a galaxií, počínaje od plynného mračna několik tisíc let po velkém třesku. „V mnoha aspektech naše výsledky jsou velmi blízko tomu, co vlastně pozorujeme v dalekohledech“ vysvětluje Kroupa. Například rozložení a rychlost hvězd v počítači generovaných galaxií, když následují tentýž vzor, který můžeme vidět na noční obloze. „Navíc, naše simulace způsobuje hlavně tvorbu rotujících diskových galaxií, podobných Mléčné dráze a téměř všechny ostatních galaxií, které známe“, říkají vědci. „Simulace s temnou hmotou na druhou stranu převážně vytváří galaxie bez zřetelných hmotných disků – což je rozpor s pozorováními, který je obtížné vysvětlit.“

Poznamenávám, že prof. Kroupa a prof. Křížek v oblasti důkazů neexistence temné hmoty úzce spolupracují.

 

Další entity vymyšlené na základě nesprávných představ o gravitaci a prostoru

 

Kromě temné hmoty jsou vymyšleny:

                 Temná energie – nutná k rozpínání vesmíru

                 Rozpínání prostoru či vesmíru

                 Černé a červí díry

                 Velký třesk – jako vznik vesmíru

                 Gravitační vlny (prostoročasu)

 

 

Končím stejně jako D. Coppenge:

 

Temná hmota není problémem pro mladý vesmír. Určité kreační modely překonávají problém letu světla ze vzdálených objektů různými metodami, dovolujícími lidstvu vidět vzdálený vesmír dokonce čtvrtého dne podle zprávy biblického stvoření. V této zprávě galaxie a jejich hrozny neměly čas se rozprostřít. (Zopakujme také, že sekulární kosmologové mají svůj problém letu světla, nazvaný problém horizontu). Stvoření také vylučuje problém antihmoty, protože Tvůrcovým účelem byla tvorba vesmíru obyvatelným, a on je velemoudrý, aby to udělal dobře hned napoprvé.“

Kreacionisté myslí, že by měla spočívat na tom, co pozorujeme. Proto mnohovesmír je myšlenka: není pozorovatelný, dokonce v principu. Temná hmota musí jít do koše na odpadky historie, bez utrácení peněz za ni. Vědci by už neměli mrhat časem hledáním záhadné entity jen proto, že to jejich hýčkaná teorie požaduje. To zní téměř okultně. Čelme realitě a říkejme: dívejme se na vesmír, jaký skutečně je: obyvatelný, krásný, deklarující slávu Bohu.

 

ZPĚT NA HLAVNÍ STRÁNKU

Získejte registraci domén s tld .online, .space, .store, .tech zdarma!
Stačí si k jedné z těchto domén vybrat hosting Plus nebo Mega a registraci domény od nás dostanete za 0 Kč!
Objednat