Neodarwinismus, informace a entropie
Václav Dostál; citáty ing. Balátě kurzívou
Je Darwinova teorie zastaralá?
Zde bych vlastně jen opakoval originální text pana ing. Balátě: http://vira-a-veda.webnode.cz/
Místo původní Darwinovy teorie nastoupil neodarwinismus. Vývoj flory a fauny má probíhat pomocí náhodných mutací. Mutace, jež jsou v rámci DNA, mohou být: 1. omylem, 2. havárií.
Neodarwinismus
„se nám snaží vnutit představu, že
pokud např. zajedeme se svým starým automobilem do servisu, kde nám
nedopatřením špatně seřídí karburátor (omyl) a my cestou domů utrpíme
několik dopravních nehod (havárií), přijedeme do garáže nejen
s tvarově dokonalejší karoserií, ale navíc bez karburátoru,
s moderním, elektronickým vstřikováním směsi. A to všechno, jako
důsledek řady náhodných omylů a havárií.“
Jinak
řečeno, „zdůvodnění celého vývoje od
těch nejjednodušších jednobuněčných organismů až po tak složitý organismus,
jakým je člověk, působením náhodných mutací, je
nevěrohodné.“
„Molekulární revoluce odhalila nečekanou
říši složitostí a interakcí neuvěřitelně podobné počítačové technologii a
vzdálené mechanickému pohledu, který ve vědě dominoval v době vytvoření
neodarwinistické teorie. Nesmírně překvapivé je i zjištění, jak důkladně se
buňky brání proti všem druhům náhodných genetických změn, které podle
neodarwinismu tvoří zdroj evoluční variability.“
„Materialističtí biologové se natolik
upřeli ke své vlastní vědě, že přehlédli (anebo odmítají respektovat) existenci
kybernetiky. Díky kybernetice se věda obohatila o nové exaktní pojmy jako je
„uspořádanost systému“, která se dá měřit pomocí množství informací, které
systém pomocí své zpětnovazební výměny s okolím přijal a o „cílovou komplexitu
systému“. Pomocí těchto pojmů lze hodnotit i biologické systémy. Protože
komplexita informací obsažená v molekule DNA je srovnatelná jedině s komplexitami,
které byly na Zemi vytvořeny pouze inteligencí člověka (i když v mnohem
jednodušší formě, jako je např. psaný text, nebo počítačový program), lze
analogicky komplexitu DNA považovat jako výsledek působení mnohem vyšší,
mimozemské inteligence.“
Pod pojmem „vyšší mimozemská inteligence“ si podle smyslu všech článků ing. Balátě nemůžeme představovat nějakou mimozemskou civilizaci, nýbrž inteligentního Tvůrce (nebo Designéra).
Role informace
V tomto odstavci se v podstatě upřesňuje výše uvedený přínos teorie informace (kybernetiky). Píše se zde:
„V podstatě lze na základě teorie informace vyjádřit početně každý druh řádu či organizace v přírodě. „Informační obsah struktury“ je definován jako minimální množství pokynů potřebných k přesnému určení struktury, aby bylo jasné, jak ji postavit. Pomocí těchto pojmů lze hodnotit i biologické systémy.“
Autor vymezuje
pojem „informace: „Lidé se často
domnívají, že všechno co slyšíme nebo vidíme kolem sebe, anebo ve sdělovacích
prostředcích, jsou informace. Z hlediska kybernetiky však za
informaci považujeme pouze takovou zprávu, kterou lze efektivně využít.“
To znamená, že vyjmeme jednoduché informace, které mají velmi nízkou nebo žádnou efektivnost. Např. opakující se „vzorec“ u krystalů nebo nepravidelné vrypy ustupujícím ledovcem nebo dokonce automaticky vyrobená ozubená kola či jiné jednoduché výrobky samy o sobě.
„V této souvislosti vznikl další pojem,
kterým je entropie.“
Entropie
Podle http://cs.wikipedia.org/wiki/Entropie: „V populárních výkladech se často vyskytuje přiblížení entropie jako veličiny udávající "míru neuspořádanosti" zkoumaného systému. Není to dobré vysvětlení, neboť tato "definice" používá pojem "neuspořádanost", který je však sám nedefinovaný. Vhodnější je intuitivní představa entropie jako míry neurčitosti systému.“
Pokud vyloučíme Heisenbergovu neurčitost, platnou v kvantové fyzice, která mluví o nemožnosti přesného určení dvou (kvantových) veličin současně, a která tedy zde nepřipadá v úvahu, pak je použitý pojem „neurčitost“ ještě vágnější než „neuspořádanost“. Intuitivní představa „neuspořádanosti“ je „nepořádek“, různé věci naházené „halabala“, všude plno smetí a odpadků, zmatek, chaos. A je to představa správná. Jak si však máme představit „neurčitost“?
„Pokud
nějaká zpráva nebo poznatek vede ke snížení entropie cílového procesu, stává se
pro tento proces informací. Obecně tedy platí, že čím více vstoupí
z vnějšího okolí do systému informací, vzrůstá jeho uspořádanost (klesá
entropie), což se projevuje tím, že systém je schopen svých cílů dosahovat
s vynaložením menšího množství energie.“
Často se argumentuje, že (zobecnělý) zákon růstu entropie platí jenom v uzavřené soustavě, což pro Zemi zcela neplatí, protože si vyměňuje energii s okolím – dopadá na ni různé záření, zejména sluneční. Jde však při „ozařování“ Země o předávání (smysluplné) informace? Informace, která by určovala jak se má něco vyvinout? Např. jak má vzniknout život nebo jak se má změnit struktura DNA, aby výsledný živočich byl složitější než předchozí? Podobné je to u vzniku galaxií a celých galaktických „vláken“, i když na nižší úrovni. V případě vesmíru vznikne otázka navíc: „S čím si prvotní vesmír vyměňoval energii?“
Poslední větu předchozího citátu bych pozměnil: „…systém je schopen svých cílů dosahovat s vynaložením co nejmenšího (nebo: minimálního) množství energie.“ Takto formulovaná věta nezavádí k myšlence, že při nedodání informace zvnějšku systému by tento systém mohl dosáhnout nějakých cílů sice s větším množstvím energie, ale sám od sebe.
To,
že informace (ovšem smysluplná) způsobí změny systému
k lepší organizovanosti než byla předtím
s vynaložením minimální energie je dost nepochopitelný zázrak. Vždyť by se
mohlo vynaložit jakékoli množství
energie, dokonce maximální! Takové
případy „změny“ dokáže jenom člověk: pomocí metody „pokusu a omylu“ – vynakládá
až příliš velkou energii. Bůh však při své tvůrčí práci žádné marné pokusy
nedělá! Výjimkou je jeho práce s člověkem: kolikrát se pokoušel u lidí
aspoň něco změnit, a kolikrát se setkal s odporem a dokonce s
nenávistí! Musíme se divit: „Co je člověk – že je On tak na něj pamatuje?“
Původně 17. 2. 2014
Na web: 16. 5. 2014